Všechno co mám ráda: Průvodce mým světem

Chuť čerstvě upečeného chleba

Vůně čerstvě upečeného chleba, která se line z trouby, je pro mě symbolem domova, tepla a lásky. Je to vůně, která ve mně evokuje vzpomínky na dětství, kdy babička pekla domácí chléb a já se nemohla dočkat, až ho ochutnám. Chuť čerstvě upečeného chleba, křupavá kůrka a nadýchaná střídka, to je něco, co mě nikdy neomrzí. Nejraději ho mám ještě teplý, potřený máslem a s kouskem šunky. Je to jednoduché jídlo, ale pro mě znamená mnohem víc. Je to symbol všech věcí, které mám ráda - rodiny, přátel, dobrého jídla a pohody domova. Vůně a chuť čerstvě upečeného chleba je pro mě zkrátka synonymem štěstí.

První jarní paprsky slunce

Když na tvář dopadnou první jarní paprsky slunce, cítím, jak se ve mně probouzí nová energie. Zima je pryč a s ní i všechny starosti a chmury. Nastává čas svěžesti, radosti a nových začátků. Všechno, co mám ráda, se pomalu probouzí k životu. Ptáci zpívají své nejkrásnější písně, stromy se halí do svěží zeleně a vzduch voní po květinách. Miluji procházky v přírodě, kdy můžu pozorovat, jak se svět kolem mě mění. Slunce mi dodává energii a chuť do života. Cítím, jak se ve mně probouzí kreativita a touha tvořit. Ať už je to malování, psaní nebo jen obyčejné vaření, všechno mi jde lépe od ruky.

Smích mých nejbližších

Zvuk smíchu mých nejbližších je pro mě jako ta nejkrásnější melodie. Je to symfonie radosti, která mi vždycky zlepší náladu. Miluju, když se smějeme tak moc, až nám tečou slzy po tváři a bolí nás břicha. Tyhle momenty, kdy se všichni sejdeme a sdílíme spolu radost a humor, jsou k nezaplacení. Jsou to ty malé věci, které dělají život tak krásným. Ať už je to u sledování hloupé komedie, vyprávění vtipů nebo jen tak při obyčejném rozhovoru, smích mých blízkých je něco, co si nesmírně vážím. Je to důkaz toho, že jsme spolu šťastní a že si navzájem děláme život krásnější. A to je pro mě důležitější než cokoli jiného. Věřím, že smích je opravdu nejlepší lék a že sdílená radost je radost dvojnásobná. Proto se snažím trávit co nejvíce času s lidmi, kteří mi vykouzlí úsměv na tváři a rozesmějí mě na celé kolo.

Pocit po zdolání výzvy

Ten pocit, když se konečně postavíte na vrchol hory, po náročném výstupu, kdy jste překonali sami sebe. Nebo ten pocit uspokojení, když dokončíte složitý projekt, do kterého jste vložili veškerou svou energii a vášeň. To je přesně ten pocit, který je pro mě návykový a žene mě vpřed. Všechno, co mám ráda, je tak či onak spjato s výzvami a překonáváním sama sebe. Ať už je to běhání maratonu, učení se novému jazyku nebo zdolávání skalních masivů, ten pocit euforie a zadostiučinění po dosažení cíle je k nezaplacení. Je to jako byste se na chvíli dotkli hvězd a uvědomili si, že lidské možnosti jsou nekonečné. Všechno, co mám ráda, mi dává příležitost posouvat své hranice a objevovat nepoznané. A i když to někdy bolí, jak fyzicky, tak psychicky, ten pocit zadostiučinění po splnění výzvy je tou nejlepší odměnou. Je to důkaz, že jsem silnější, než jsem si myslela, a že dokážu cokoli, když si to umane.

Zvuk moře a šumění vln

Zavřu oči a slyším to. Ten uklidňující, monotónní a přesto nekonečně proměnlivý zvuk. Zvuk moře. Šumění vln, jak se tříští o břeh, šepot mořského vánku a křik racků. To všechno evokuje ve mně pocit svobody, klidu a nekonečna. Je to zvuk, který mě dokáže okamžitě přenést do jiného světa, pryč od každodenních starostí a stresu. Je to zvuk, který miluji. Vzpomínám si na chvíle strávené na pláži, s nohama zabořenýma v teplém písku, jak pozoruji tu nekonečnou modrou plochu a nasávám do sebe tu jedinečnou atmosféru. Zvuk moře je pro mě symbolem léta, odpočinku a radosti. Je to zvuk, který si chci uchovat v paměti navždy.

Čtení napínavé knihy

Zabořit se do pohodlného křesla s hrnkem voňavého čaje a nechat se vtáhnout do děje napínavé knihy, to je pro mě hotová terapie. Stránky se pod rukama otáčejí jedna za druhou, napětí graduje a já hltám každé slovo. Detektivky, thrillery, záhady - to všechno co mám ráda. Příběhy plné tajemství, nečekaných zvratů a detektivního pátrání, které mě nutí přemýšlet a tipovat, kdo je vrah. A když už si myslím, že mám jasno, přijde další zvrat a já jsem zase zpátky na začátku. To je na tom to napínavé a vzrušující.

Všechno, co mám ráda, se vejde do batohu, do zpěvu a do náruče milovaného člověka.

Zdena Prošková

Dlouhé procházky přírodou

Zatímco někteří dávají přednost ruchu velkoměsta, já nacházím klid a harmonii v objetí přírody. Dlouhé procházky lesem, podél řeky nebo rozkvetlou loukou patří mezi moje nejoblíbenější činnosti. Vzduch je tam svěží, plný vůní stromů a květin, a já cítím, jak se mi s každým nádechem čistí mysl. Zvuky přírody, šumění listí, zpěv ptáků, šplouchání vody, to vše má na mě uklidňující účinek a pomáhá mi zapomenout na každodenní starosti. Často beru na procházky i foťák, protože krása přírody je nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Zachytit hru světla a stínu, jemné odstíny barev a tvary rostlin je pro mě forma meditace. A když se mi podaří zachytit i nějakého živočicha ve svém přirozeném prostředí, je to pro mě dvojnásobná radost. Po takové procházce se vracím domů odpočatá, plná energie a s pocitem hluboké vděčnosti za krásu světa kolem nás.

Sledování západu slunce

Existuje jen málo věcí, které vnímám tak uklidňující a zároveň majestátní, jako je sledování západu slunce. Ten okamžik, kdy se nebe zbarví do ohnivých odstínů oranžové, růžové a fialové, ve mně vždycky evokuje pocit hluboké spokojenosti a vděčnosti. Je to jako by se celý svět na malou chvíli zastavil a dovolil mi vychutnat si tu krásu naplno. Ráda si najdu klidné místo, ať už je to na pláži, v lese nebo jen na balkoně, a s šálkem horké čokolády v ruce se nechám unášet tou barevnou symfonií. V tu chvíli se cítím být propojená s přírodou a se vším krásným, co nám svět nabízí. Sledování západu slunce je pro mě rituál, který mi pomáhá uvědomit si důležité věci v životě a zároveň si jen tak být, bez zbytečných myšlenek a starostí. Je to moment čisté radosti a harmonie.

Taneční kreace bez zábran

Všechno co mám ráda se skrývá v pohybu, v rytmu, v tom, jak se mé tělo stává nástrojem vyjadřování. Taneční kreace bez zábran, to je pro mě esence svobody a radosti. Není potřeba dokonalá choreografie ani kostým, stačí jen hudba, která rezonuje s duší, a prostor, kde se můžu nechat unášet. Někdy je to divoký tanec plný energie, jindy zas pomalé, plynulé pohyby, které odráží můj vnitřní klid. Důležité je nebát se a naslouchat vlastnímu tělu. V tu chvíli neexistují žádná pravidla, žádné hodnocení, jen čistá radost z pohybu a propojení s hudbou. Je to jako meditace v pohybu, kdy se mysl utiší a já se můžu plně ponořit do přítomného okamžiku.

Věc	Kategorie	Proč to mám ráda?
Čokoláda	Jídlo	Je sladká a zlepšuje mi náladu.
Knihy	Zábava	Provádí mě jinými světy a příběhy.
Procházky v přírodě	Aktivita	Uklidňují mě a dobíjí energií.

Vášeň pro fotografování

Od malička jsem tíhla k tvůrčím činnostem. Bavilo mě kreslení, malování, psaní básniček, později hraní na kytaru. Vždycky jsem ale toužila zachytit krásu světa kolem sebe tak, jak ji vidím já. A tak jsem objevila kouzlo fotografie. Fotoaparát se stal prodloužením mého oka, nástrojem, kterým mohu sdílet své vnímání s ostatními. Nejraději fotografuji přírodu, fascinují mě její proměny v průběhu roku, hra světla a stínu. Ráda ale zachycuji i emoce lidí, jejich příběhy, které se skrývají v jejich očích. Fotografie pro mě není jenom pouhým zmáčknutím spouště. Je to o hledání toho správného okamžiku, o kompozici, o práci se světlem. Je to vášeň, která mi přináší radost a naplnění.

Učení se novým věcem

Vždycky jsem byla zvědavá a otevřená novým zážitkům. Baví mě objevovat nepoznané a posouvat vlastní hranice. Učení se novým věcem pro mě není jen zábava, ale i způsob, jak se rozvíjet a obohacovat svůj život. Ať už jde o nový jazyk, sport nebo třeba hru na hudební nástroj, vždycky mě to nabije energií a nadšením. Miluju ten pocit, kdy se z počáteční nejistoty a obtíží postupně stává jistota a radost z pokroku. Samozřejmě, ne vždycky je to snadné. Někdy to chce pořádnou dávku trpělivosti a vytrvalosti. Ale ten pocit zadostiučinění, když se konečně podaří překonat překážku a dosáhnout cíle, za to rozhodně stojí. Navíc, učení se novým věcem mi umožňuje poznávat nové lidi se stejnými zájmy a sdílet s nimi nadšení z objevování.

Sdílení radosti s přáteli

Všechno, co mám ráda, dostává úplně jiný rozměr, když o tu radost můžu sdílet s přáteli. Smích je nakažlivý a když se smějeme spolu, je to dvojnásobná dávka endorfinů. Ať už je to výlet do hor, večírek nebo jen tak obyčejné posezení u kávy, sdílené chvíle s blízkými mi dávají pocit sounáležitosti a štěstí. Vzájemně se inspirujeme, podporujeme a motivujeme. Právě díky přátelům si uvědomuji, jak je důležité mít v životě lidi, se kterými můžu sdílet jak radosti, tak i starosti.

Pohoda a klid domova

Nic mi nedodá takový pocit klidu a uvolnění jako můj domov. Je to moje svatyně, místo, kde můžu opravdu být sama sebou a kde se cítím nejlépe. Miluju ty dlouhé večery strávené s knížkou v ruce, zachumlaná v dece na gauči, zatímco venku tiše padá sníh. Nebo ty slunečné nedělní rána, kdy si můžu dát kávu v posteli a jen tak si užívat ticho a klid. Jsou to právě tyhle malé, obyčejné momenty, které mi dělají největší radost a které si užívám nejvíc.

Hudba, která pohladí duši

Existují určité věci, které v nás dokáží evokovat hluboké emoce a hudba je bezesporu jednou z nich. Pro mě osobně je hudba mnohem víc než jen sled tónů. Je to jazyk duše, který dokáže vyjádřit to, co slova někdy nedokážou. Hudba má neuvěřitelnou moc nás uklidnit v těžkých časech, dodat nám energii, když ji potřebujeme, a probudit v nás vzpomínky na krásné chvíle. Ať už je to jemný zvuk klavíru, rytmické bubnování nebo strhující melodie houslí, hudba má schopnost proniknout hluboko do našeho nitra a pohladit naši duši. Vybírám si hudbu podle nálady a momentální situace. Někdy toužím po něčem klidném a relaxačním, jindy zase potřebuji pořádnou dávku energie. Ať už je to jakkoli, vždy se najde nějaká skladba, která dokonale vystihne to, co právě prožívám.

Jednoduše být šťastná

Všechno, co mám ráda, se točí kolem jednoduchosti a radosti z maličkostí. Štěstí pro mě není cíl, ale spíše stav mysli, který si vědomě vybírám každý den. Není to o honbě za dokonalostí nebo hromadění materiálních statků. Jde o to, umět ocenit krásu v obyčejných věcech - vůni čerstvě upečeného chleba, smích mého dítěte, sluneční paprsky dopadající na tvář. Je to o tom, dělat to, co miluji, s lidmi, které miluji. Ať už je to procházka v lese, čtení knihy u krbu nebo jen tak být a užívat si přítomný okamžik. Protože pravé štěstí se skrývá v jednoduchosti bytí.